Bio

kaaj – kytara + zpěv

kaajÚplně původně jsem z Prachatic a dlouho jsem byl přesvědčen, že se nikdy nikam nebudu stěhovat. Jenže ještě než mi bylo 18 jsem docela zásadně „změnil občanství“ a to způsobilo, že jsem pak docela dlouho společně se Zdes (což je moje rodina) cestoval po krajích českých a moravských.

Moje práce je možná i mým koníčkem (i když někdy mám pocit, že už žádné „koně“ nesnesu). Přemýšlím, jestli je mým koníčkem hudba, ale zdá se, že asi ne. Vnímám hudbu jako tak rozsáhlou část svého života, že jí jako koníček neberu, je to prostě kus mě. Jinak občas bývám latentní rybář.

V ranném dětství jsem málem chodil do houslí (rodiče to původně chtěli i když jsem prý neustále chtěl hrát na kytaru), ale pak nakonec nevyšly ani ty housle ani kytara, takže mě oficiální hudební vzdělání o fous minulo. Hudební nauku mě tedy učil brácha. Ne že by se mnou snad probíral noty, ale jako každý starší brácha měl spoustu skvělých desek na které jsem jako dítě nesměl sahat. A já jako správný mladší brácha jsem opatrně neposlechl. Takže se moje dětské uši v podstatě denně krmily domácí a hlavně zahraniční hudební produkcí bez ohledu na styl. Tedy hlavně to byl pop, rock a trochu překvapivě taky swing. No a pak už začalo období plánování prvních pokusů o kapely (kartonové kytary, teoretické snění s kamarády, jaké aby to asi bylo kdyby…, apod.). Následovala střední škola a s ní nezapomenutelná školní kapela, kdy jsme s partou spolužáků a jedním učitelem místo hodin češtiny chodili do učebny fyziky mlátit do bicích a kytar. A protože nám to ve škole nestačilo, došlo i na více méně dobrodružné garážové pokusy, které záhy skončily pro stížnosti sousedů. Prostě, chtělo to mít pořádnou kapelu. Jenže. Jednoho dne mi jeden z garážových spoluhráčů řekl, že se jeho život kompletně změnil, že se stal křesťanem. Dost mě tohle téma zajímalo a už nějakou dobu předtím jsem si říkal, že věci asi nejsou jen tak, a že musí být „něco mezi nebem a zemí“. Během následujících několika dnů jsem pak mohl zjistit, že to „něco“ je vlastně Někdo, tedy vlastně Pan Někdo, tedy vlastně vkříšený Ježíš Kristus a i já jsem před Jeho láskou kapituloval a vydal mu své srdce. No a tady je vlastně takový pozvolný střih. Ne, že by mě hudba přestala zajímat, ale vzhledem k tomu, že byla součástí mého niterného života a moje srdce už náleželo Kristu, začal se můj náhled na hraní měnit. Ne, že bych netoužil mít kapelu a hrát koncerty, ale už to nebylo tím hlavním bez čeho nemůžu žít. Měl a mám v životě něco cennějšího a o dost stabilnějšího.

Moje cesta do TWB je spíš cestou TWB do mě. Mám dojem že ten nápad není úplně můj, že ta touha hrát v něčem takovém, něco takového a s někým jako jsou TWB’s se narodila o trochu výš než je moje hlava. A za to můžu být a jsem vděčný. Vidím to jako sen, který se začíná plnit.

A to je vlastně i moje krédo. „Věřím ve splněné sny“.

Zdes – zpěv

zdesNarodila jsem se v Prachaticích. Tam jsem žila až do svojí puberty. Byla jsem lapená v takovém divném stereotypu: přežít týden ve škole a pak si konečně užít páteční nebo sobotní zábavu někde v okolí Prachatic. Tenkrát mi to ani nepřipadalo nijak povrchní. Dneska se tomu upřímně divím.

V 16-ti letech jsem potkala jednoho sympaťáka, který mi řekl o Ježíši. Přesně na přelomu 16. a 17. roku jsem Ježíši vydala svůj život. Můj první šťastný krok.

Rok jsme byli s kaajem kamarádi, pak byly zásnuby a po dalších dvou letech jsme se vzali. To byl můj druhý šťastný krok. Jsme spolu už hodně let let a pořád jsem přesvědčená, že je to nejlepší chlap mého života (druhý je můj tatínek, který je vážně prima).

Neustálým stěhováním (Prachatice, Brno, Újezd u Brna, Batelov, Jihlava, Rudolfov, Č. Budějovice…) jsem změnila spoustu zaměstnání s různým zaměřením (prodavačka obuvi a kožené galanterie, prodavačka textilu, šička vojenských oděvů, výroba obrázků z lesklých vláken, tkadlena koberců na stavu, prodavačka kuchyňských i loveckých profi nožů, dekorace svíček, sazba církevních novin, úřednice v nadačním fondu, mezitím spisovatelka… a nyní OSVČ :).

Ve většině případů se mi práce stala i koníčkem. Ale co mě opravdu baví je psaní, zpívání a dávání dárečků. :)

Nikdy jsem si nemyslela, že budu zpívat v kapele. Nějak to ale přirozeně vyplynulo…a baví mě to. Začínala jsem v kapele, když ji kaaj zakládal. Tenkrát s námi hrál jen Robi a po nějakém čase se přidal Martin K. jako náš zvukař. Nebylo to zlé, ale teď, když hrajeme převážně naše vlastní kusy, mě to baví mnohem víc.

Na textech, které nic neskrývají, jsou jasné a čitelné, si já osobně zakládám – to tady dělá (zpívá) opravdu málo kdo. Jinotajů je tady spoustu, ale lidé potřebují mnohem víc. Měli by slyšet o Ježíši, aby měli možnost se rozhodnout o svojí budoucnosti. A to je důvod, proč jsem v TWB.

Q – kytara

qNarodil jsem se na Slovensku v Banské Bystrici, ale svoje dětství a dospívání jsem prožil na Moravě (kousínek od Znojma), takže se cítím jako moravan :-). No a přes různá jiná místa, města a vesnice jsem se dostal do Českého Krumlova, kde jsem dosud.

Jsem ženatý a máme spolu s manželkou Pavlou tři skvělé děti. Jsem správce PC sítě, pracuji ve státním sektoru.

Koníček… No, mám dva, ale jeden teď hooodně šidím. Jsem momentálně pasivní modelář, tedy mám velkou krabici plastikových kitů letadel. A pak hudba – poslouchám a snažím se i „vyluzovat“ spíše zatím zvuky, kterým velice, ale velice opatrně říkám „hra“ na kytaru. Učím se hrát, ale jde to už pomalu :-(.

O Bohu a o Ježíši jsem se pořádně dozvěděl od mé, tehdy ještě budoucí, ženy. Ta mně ukázala, že Bůh není nějakej chlápek na obláčku a Ježíš, že není jenom postava z dějepisu. Ale faktem je, že to trvalo nějakou chvíli než jsem přijal Ježíše svým Pánem. Bibli jsem měl, tu jsem si koupil na evangelizaci Steve Rydera. Jenže jsem ji začal číst pěkně jako knížku, a to byl problém. U Jozua jsem byl už úplně „hotovej“ a nešla mi na rozum nerovnice ve stylu: Pán Bůh = láska a zároveň např. Pán Bůh srovnal se zemí Jericho atd. Pak naštěstí byla v létě 1990 v Praze v tehdejším Paláci kultury konference KMS, kde jsem byl s Pavlou. Tam probíhal vždy nějaký program, semínáře a tak, no a na konci byla výzva pro nevěřící. Ke svému překvapení jsem se při jedné výzvě zved a šel dopředu (asi byla použita metoda oživlého dřeva :-D ). Bratr, kterému jsem tenkrát „přednesl“ svoji touhu, byl možná víc nervózní než já. Ale zvládl to a modlil se se mnou za odpuštění hříchů a prosbu, aby se Ježíš stal mým Pánem. Musím se přiznat, že až postupem několika týdnů mi začalo zapalovat, cože jsem to vlastně provedl. A dá se říct, že mi to postupně zapaluje doposud.

Krédo? No, to je bod teda, ani nevím, kdo to ten Krédo je :-D Asi bych nerad ztratil takovou tu radost nebo potěšení z úplně malých občejných věcí.

Moje cesta do TWB… Oni byli tenkrát 3 a Kaaj mi tenkrát nabíd jako hostování, tak nějak to začalo. Proč jsem v TWB? Jak už jsem psal výš, abych mohl „vyluzovat“ ty zvuky, páč mě to baví.

Martin – basa

martinAhoj! Narodil jsem se v Českých Budějovicích koncem roku 80.

S manželkou Danielou máme dvě děti. „Zatím,“ říká ona :-). Daniel a Nikolka.

Po škole pracuji stále v jedné firmě a mojí náplní je starat se o to, aby byly včas potřebné náhradní díly.

Můj velký koníček je všechno co můžu dělat s radostí. Dobře se starat o rodinu, najít si čas na nějaký sport, jak aktivně tak pasivně… a samozřejmě hra na basu, i když někdy je to i dřina.

Moje putování životem bylo nenaplněné až do chvíle, kdy jsem poznal svou ženu. Od ní jsem poprvé slyšel o Ježíši Kristu. Rozhodnutí bylo na mě a tak jsem Mu jednoho dne vydal svůj život.

Ve skupině jsem skoro od začátku. Začínal jsem tam jako zvukař a technik po dobu než skončila éra TWB s podklady. Po této éře začala doopravdická skupina, a mě bylo nabídnuta role basáka. A já do toho šel a dodnes je to moje místo.

TWB je pro mě nástroj jak dát lidem vědět, že Ježíš je miluje. Že si můžou užít hudbu a koncerty bez násilí a vulgarity. A přesto je texty nenechají stejné.

A abych nezapomněl, tak „Q“ není jen můj brácha v Kristu, ale taky skvělej švagr.

 Q jun – bicí

 

info doplníme

 

Kde hrajeme…

9.6. 2017 Buškův hamr u Trhových Svinů
open air, začátek 18:00. Vstup zdarma.

Co jsme zač…

TWB je kapela, která hraje a zpívá otevřeně o těch velkých věcech které hýbají našimi životy a kterým věříme. Takže můžeme být a nejspíš i jsme vnímáni jako kapela nesoucí křesťanské poselství. A my takovou kapelou skutečně jsme. Prostě nemůžeme nehrát a nezpívat o tom nejzásadnějším co prožíváme a pro nás je to život s Bohem.
Rádi bychom, aby se lidé na každém našem vystoupení mohli dotknout Nebe a aby Nebe se dotklo jich.

Kontakt

Můžete nás pohodlně kontaktovat na kapela@twb.cz

Nebo na sociálech:
 

Stage plan

Tady jsou nějaké naše technické požadavky pro vystoupení. Jestli nejste zrovna zvukaři asi vás to nebude moc zajímat. Ale jestli zvukaři nebo pořadatelé jste, tohle je sekce přímo pro vás.

Bližší info - klik do obrázku nebo sem