Trinity Worship Band

Míříme k nadoblačným výškám

Vítr se zvedá, jeho hlas domů nás volá, padlý prach víří. Hledíme vzhůru, každý z nás domov svůj hledá, kam srdce míří.

Nechám si zdát, že letím, mizí zemská tíž i čas.

Míříme k nadoblačným výškám, kde vládne dokonalý Pán, míříme k nepoznaným výškám. Jen málo ztrácím více získám, zbývá jen na cestu se dát, míříme k nadoblačným výškám.

Toužíme vzlétnout, kamení v rukách nás tíží, k zemi nás poutá. Svoboda láká, tvá láska křídla nám dává, čistá, nespoutaná.

Křídly se dotkneš těch mých, mizí zemská tíž i čas.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Lotova žena

Stojí na pláni sám podivnej sloup, co předtím tělem býval. Tvář ženy rozeznávám, v náručí sůl zůstane, když jí objímám. Stojí na konci světa, ten přišel dřív, o dost dřív než bys čekal. Město, kde bydlel hřích, který si bral co kdy chtěl, dým teď zakrývá.

Neohlížej se, zpátky. Neohlížej se!

„Rychle opusťte dům, budoucnost města hladový oheň sžírá. Zachraňte život svůj,“ – táhne nás pryč, za námi bránu zavírá. Pak nás vyvedl dál, od města zkázy, cizinec s jasnou tváří. Žena zasténá: „Stůj! Cítíš ten žár? Zastav se, jen se podívám.“

hudba: Karel Sedláček, text: K.+Z. Sedláčkovi

Nebeskej bál

Září velkej sál v oblacích, a zástup do něj proudí. Mocný každýho přivítá, pak světlem projdou, uvidí trůn a na něm sedí Král.

Boží sláva plní sál, radost proudí do všech stran. Půjdem tam, lístek mám na nebeskej bál. Není kdo by jenom stál, světla září, duní sál, lístek mám, pojď se mnou tam na nebeskej bál.

Láska ze tvých očí svítí a všem se tady líbí. Jásot kolem se ozývá, tak jen se dívej, mezi námi prochází se Král.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Šelma

K šelmě dravé, denně poklekáš věrně, co dává ti jen věci pomíjivé. Všechno hned máš na dosah svůj, cenu neznáš, kterou si za to bere. Z očí prázdných slzy a prach stýká. Z obdivu zbyl jen ukrytý strach. Šelma se k tobě vášnivě lísá, nepřizná, že je lhářka a vrah!

Kdo uhasí nekončící žízeň, chtíč, když mlčí hlas tvýho svědomí

Nápoj vášně, co má tě omámit. Úleva nepřichází, žízeň hrdlo svírá. Dříve svobodný, stal ses pouhou loutkou. Provazy vládnou, tvá vůle zmírá. Rukou bezvládnou svíráš tupý meč. V bitvě prohraný, vřava doznívá, šelma dál káže: „Přede mnou kleč!“ Cítíš jak v tobě něco umírá.

Kdo uhasí zrádný touhy bezcenný, když neslyšíš hlas svýho svědomí.
Seber sílu rozbij to zrcadlo pokřivený, který duši zotročilo obrazem zlým. Padni na kolena, v důvěře zavolej: „Otče.“

hudba: Martin Krédl, text: Elena Goldstein, Martin Krédl, Pavla Kvapilová

Věřím

Rozednívá, slunce letí nebem sametovým. Rozeznávám obrys duše svý a dobře to vím. Všechno skrytý, před tebou se nikdy neschová. Myšlenky mý dokážeš předem znát. Světlo vnímám, moje oči hledáš ránem novým. Zapomínám, kým jsem včera byl a dobře to vím. Co se skrývá, před Tebou se nikdy neschová. Barvu vidíš, kde já jen šedou pláň.

V poušti narodí se pramen, zem posílí. Místo kouře vidím plamen co očistí, zapálí. Mocná vlna projde krajem, ten promění a probudí. Věřím.

Očekávám, co se zdá, že není může tu být. Prudkou bouří cestu vytvoříš a můžeme jít. Budoucnost má,
před Tebou se nikde neschová. Tam kde kříž stál, bránu otvíráš.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Řekou ohně

Hoří v nás a pálí, tvá ohnivá řeka, co kouty každý duše mocnou silou obrací. Nedá se jít zpátky, nemůžem pořád čekat. Není tu nikde místo, kde se ztratí. Hoří v nás a pálí, z popela se zvedá. Všechno vzácný ve mně v ještě lepší přetaví. Její plamen čistí, uhasit se nedá. Když se tě oheň dotkne, nejsi stejný.

Dál, plujem nocí dál řekou ohně. Dál, plujem nocí dál. Dál, plujem nocí dál řekou ohně. Dál, plujem nocí dál, k Tobě

Hoří v nás a pálí, životem přetéká. Její mocný vlny tvojí bolest uzdraví. Její zdroj je blízko, trpělivě čeká, ať tuhle řeku ohně můžeš prožít.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Apokalypsa

Až se ozve zatroubení poslední, nad zemí se naposledy rozední, rozhlížej se jak chceš, budeme už dávno pryč. Až se země na svý cestě zastaví, nemáš nárok svoje chyby napravit, rozhlížej se jak chceš, my už budem dávno pryč
Ten den se hora na dva kusy rozdělí, divný vojsko povalí se údolím, každej rány cítí, jako by ho šlehal bič. Až ten výjev na vlastní oči uvidíš, pak ti dojde, nikde není žádná skrýš. Za hlavu se chytneš, že jsi měl bejt dávno pryč.

Tak pojď, nezůstaň stát, zbav se těch pout, začni se ptát, kam se dá jít, jak uniknout temným dnům. Můj Bůh zná cestu i skrýš, tak hledej dál, najdi ten kříž, otevírá nebeský dveře, věčnej dům.

Obloha se velkým žárem roztaví, kde je všechno co jsi tady postavil? Rozhlížej se jak chceš, nejspíš z toho nemáš nic. Ze tvejch prachů hrstka prachu zůstane. Jak dluh splatíš až ta chvíle nastane? Máš jen ruce prázdný, tvůj život stál mnohem víc.
Roztržený nebe potom uvidíš, přichází Ten, kdo za nás nesl těžkej kříž. Kdo mu „ano“ řekne, zmizí s Ním a bude pryč. Zatím jsme tu, ale dlouho neváhej. Krátí se čas, tak s tím něco udělej. Rozhodni se dobře a pak spolu budem pryč.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Prázdný hrob

Eli, Eli, lama sabachtani. (Proč volá Eliáše?) Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? (Umlč ho! Proč máme tohle snášet?) Odpusť jim, Otče můj, netuší co teď činí. (Slyšíš to? O co se tady snaží?) Za mou smrt, trápení, já je neviním. (Radši se nerouhej. Možná je vážně Boží.)

„Žízním,“ zní povzdech z kříže, „je dokonáno!“ vykřik‘ a skonal tiše. Odevzdán svému Otci a Králi, v úžasu utichaj ti, co se předtím smáli

Zemětřesení. Skály pukají. (Co se to tady děje?) Chrámové opony se v půli trhají. (Proč teď cítím tolik beznaděje?) Hroby svatých v mžiku se otvírají? (Hrůza a děs mě jímá!) S Ježíšem vzkříšení, v městech se ukazují. (Boží syn skonal před mýma očima!)

Do hrobu ve skále tělo uložili, těžký kámen tam dali, vojáky postavili. V den třetí svatou krví je smrt poražená. Vykoupeni ze zajetí, cena je zaplacená. Do hrobu zírají, ten mlčí prázdnotou. Ze slov anděla poznají, že ho tam nenajdou. Ježíš z mrtvých vstal, konečně žiju s Ním, i za tebe svůj život dal, no tak zbav se tíhy vin.

hudba: Martin Krédl, text: Zdeňka Sedláčková

3 dny

V zahradě klečí, sám k nebi volá. Otce tam prosí: „pomoz mi hořký kalich pít.“ Pot s krví skrápí tvář utrápenou, úzkostí sžírán klečí tu na kolenou, opuštěný.

Syn člověka sám, nocí zlou musel projít, s bolestí slzy prolít, prožít zlomený srdce a na těle hřích. Polibkem dávno zrazen, čistá krev kane na zem a v ní svatební roucho je bílý jak sníh

Na kříži visí tělo rozervaný, oběť nevinná zaplatí, je to dokonaný. Zlo ztrácí svůj trůn, Pravda z hrobu vstává, přemožen láskou klečím tu na kolenou, odevzdaný.

hudba: K.+Z. Sedláčkovi, text: K.+Z. Sedláčkovi

Lukáš

V prachu sedím, jsem rád, že žiju. Za sebou mám další dlouhej den. Z kaluží svou žízeň hasím, je v troskách můj velkej sen. Chtěl jsem mít víc, než jsem moh’ získat. Tvůj krásnej dům klidně opustil. Svobodou, co hořce chutná, svůj pohár přes okraj naplnil.

Nepočítej roky ztracený, kdy jsem věřil, že jsem sám. Nepočítej srdce zraněný, co za sebou jsem nechával. Nepočítej hříchy špinavý, kdy jsem nežil, jak sis přál. Teď tu stojím nahý, hladový. Vem’ mě domů a buď můj Král.

Kámošů houf, kolik jich bylo? A holek pár, co jenom chvíli znáš. Já netušil ve světlech záři, jak brzo na dno se podívám. Za krátkej čas jsem měl kapsy prázdný, v ulicích spával, bez střechy nad hlavou. Že domov mám, kde na mě čekáš, já v těžkostech musel si vzpomenout.

Chci se vrátit k Tobě domů, chci Ti říct, že rád Tě mám. Odpusť prosím Tě, každou vinu mou, všechna zranění, vím, že znáš mě. Dnes se vracím k Tobě domů, mýlil jsme se, pravdu máš. Z dálky vidím Tě, jak mě vyhlížíš, náruč otvíráš, přivítáš mě.

Nepočítáš roky ztracený, teď už vím, že nejsem sám. Nepočítáš srdce zraněný, když do rukou, Ti svý dávám. Ty jsi umyl hříchy špinavý, teď chci žít jak by sis přál. Dnes už nejsem nahý, hladový. Vzals mě domů a jsi můj Král.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Zakřič ať přijde déšť

Jak výheň pálí ulice města a celý kraj. Jen prach tu vládne, zem žízní puká. Vyprahlý duše k nebi svý oči upíraj. Pošli nám déšť, ať skončí muka.

Zakřič ať přijde déšť, život z Nebe na zem padá, moci ujme se Tvá vláda, zakřič ať přije déšť. Zakřič ať přijde déšť, ať vyprahlá srdce smáčí, dost bylo žízně, to už stačí, zakřič ať přijde déšť.

Proplouvám deštěm, mraky se o mě opíraj. Konečně život z oblohy padá. Studený kapky po dlouhý cestě umíraj. Za tuhle oběť země je ráda.

hudba: Karel Sedláček, text: K.+Z. Sedláčkovi

Orlové

Vidím jak v dáli letí, sílu svou nabývají v Bohu, vznášejí se jako orlové, neznají jiného směru.

Svůj zrak zvedni na křídlech vzlétni

Zdálky se k cíli blíží, s tváří upřenou k Bohu, směrem za věčností, nebojí se pádu. Brána v záři stojí, Boží slávou naplněná, andělé v ní přebývají, celým srdcem uctívají. Našeho Pána, našeho Pána a Krále.

hudba: Martin Krédl, text: Martin Krédl

Každou noc končí svítání

Kolikrát se ti zdálo, že svět kolem jenom stíny vábí. Všechno je jak v tmavejch barvách vedený. A lidská spravedlnost, podobá se spíš bezpráví. Je kolem láska, radost, nebo vidíš hřích?

Blízko ke svítání noc je nejhlubší, jen chvíli počkej, den přichází. A slunce stíny vyhání, nad obzor stoupá nový den. Každou noc končí svítání, nad obzor stoupá nový den. Všechno zlý musí odejít, nad obzor stoupá nový den. Jen slunci okna otevřít, tma ustoupí.

Kolikrát se ti zdálo, že svět někdo přikryl černou dlaní. A jenom stíny bloumaj tvojí ulicí. Jenže noc není věčná, hvězdy se slunci neubrání. Na kolenou přivolej den.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Stoupám

Věci kolem, když vážně tíží, ruce svěšený mám. Černá tma, když se ke mně plíží, vím, kam se obrátit mám.

A stoupám, vítr v zádech cítím. A stoupám, ke hvězdám. Já stoupám, všechno z výšky vidím. Stoupám, s Tebou nikdy nejsem sám.

Právě teď Tvojí blízkost vnímám, oči zavřený mám. Stejně Tě vidím, srdcem se dívám, radíš mi kudy jít mám. Na cestu mi Tvý Slovo svítí, ze tmy už nejde strach. Tvojí ruku když do svý chytím, vznesu se v modlitbách

(hudba: Karel Sedláček, text: K.+Z. Sedláčkovi)

Řeka

Řeka proudí kolem nás, nemá stání, nezná čas. Zvuk se valí, světlo prýští. Běží tu vlna za vlnou, zkouším ji chytit do rukou, hned mi zmizí, je tu příští.

Řekou své slávy zaplav chrám, kde se Tvůj lid modlí, prosí, ať vody zůstanou.

Řeka proudí kolem nás, nemůžu postavit jí hráz, je tak mocná, boří, tříští. Svou sílu nenechá si vzít, přesto jí sama nabízí, je tu pro nás, není cizí. Nechci jen u Tvé řeky stát, do vln se dívat, zaváhat. Chci být v ní, cítit jak víří. Okusit její mocný proud, nechat se řekou obejmout, mířit s ní, kam sama míří.

Řekou své slávy nech nás plout, my jsme Tvůj lid, který prosí, ať vody zůstanou.

hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček

Noc

Když večerní stíny do ulic si lehnou a ohněm nebe zahoří. Obklopen Tvojí láskou víc než nekonečnou, srdce svý toužím otevřít, Ježíši. Pak počítám hvězdy, co nad hlavou mi září. Věřím – co slíbíš uděláš. Vyjádřit nedokážu, ať sebevíc se snažím, jak jsem Ti vděčný, že mě znáš. Ježíši.

Ke chvále, stále důvod mám. Ke chvále, stále důvod mám. Moje jméno stojí v knize živých napořád. Nebe zpívá, slyšíš píseň znít. Přízeň Tvou mám, co víc si člověk ještě může přát? Tobě zpívám, než se rozední, rád Tě mám.

Všude kolem je tma, ale uvnitř světlo svítí, vím, že už nikdy nejsem sám. Žiju nový život, mám Slovo, co mě sytí, jen Tobě patřím, jsi můj Pán. Ježíši, Ježíši…

(hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček)

Nechci zůstat stranou

Nemůžu spát srdce mý hoří touhou. Chci Ti být blíž, jen nevím jak a nevím kam se dát. Vyšel jsem dávno na cestu hodně dlouhou. Teď kroky váznou, Ty běžíš dál, já nechci zůstat stát.

Ne, já nechci zůstat stranou! Vím, že sám bych nikdy neobstál. Podej mi ruku, zůstaň se mnou, buď mou silou, pomoz mi běžet dál, já nechci zůstat stát.

Dej mi svou sílu ať cílem můžu projít. Ukaž mi směr, ať na cestách se nikde neztratím. Chci se Tě držet oblečen Boží zbrojí. Vím, že jen s Tebou ve všech bojích slavně zvítězím.

(hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček)

Zářící den

Možná den bude stejnej jako dnes, až uslyšíme Tvůj hlas, jak nás volá a vzlítnem do nebes. Věřím, že co jsi slíbil naplníš a v ten den, co Ti patří vezmeš s sebou, až tam za zemskou tíž.

Podívám se do dálky, konec stejně nevidím. Na to žádný oči nestačí. Vezmeš mý srdce do dlaní, jsi tak blízko, já to vím, moje jméno voláš!
Zářící oblohou půjdem Ti jednou vstříc, všechny svý poklady tady nechám. V nebeským království nabízíš mnohem víc. Se srdcem hořícím tady čekám až přijdeš.

Obloha ten den zmizí, taky zem, zůstane jen to ryzí, to, co hoří v nás, když za Tebou jdem. Už nemusím mít splíny, když jsem sám, vím, že přece dávno bydlím v krajích, kde čas už není pán.

(hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček)

Jsi

Jsi jako slunce letní, jako světlo jasných dní, záříš. Jsi jako hvězda krásná, co jí nepohltí žádná tma. Buď mým světlem za nocí i dní, světlem co mě rozzáří v temnotách.
Jsi jako vítr v mracích co nikdy dech neztrácí, bouříš. Jsi jako křídla z peří, kterými nebe měříš, letíš. Buď mými křídly za nocí i dní, křídly co mě unáší jen dál.

S Tebou jsem, co nemůžu být sám, v Tobě mám, to co sám nemám.
Jen Tobě toužím chválu dát. Pro to kdo jsem a kdo mám být jsi za branou města prolil slzy a krev. Když jsem tě neznal měls mě rád. Dneska Ti patřím, Ježíši, jsi můj Pán.

Jsi oheň stravující, když s velkou mocí přicházíš, hoříš. Žárlivě milující, když moje srdce očistíš, jsem blíž. Buď ve mně ohněm za nocí i dní, ohněm, co mě zapálí napořád.

(hudba: Karel Sedláček, text: Karel Sedláček)

Volný

Mnoho věcí udělal jsi pro mne, Pane můj. Spoustu věcí dřív, než jsem Tě znal.
Boha jsem nehledal, ale náhle slyším: Stůj! Tmavé brýle z očí jsi mi vzal.

Jsem volný, jsem volný, v Tvé milosti a lásce svobodný.

Děkuji Ti, Pane, že jsi zemřel místo mě. Sňal jsi můj hřích, život jsi mi dal.
Láska Tvá mě zachránila, chci být navždy Tvůj. Jenom s Tebou život smysl má.

(hudba: Martin Kvapil, text: Martin Kvapil a Tomáš Maršálek)