Hrajou vůbec ještě???
aneb „jeden bubeník nikdy nestačí!“
Tak předně. TWB neskončilo. Jedeme dál.
Na podzim stála kapela před rozhodnutím, jestli si dát pauzu do konce roku 2008… nebo…
Náš bubeník „čikágská mlátička“ nejen hraje nadoraz. On i žije nadoraz a pracuje nadoraz. A možná občas i za hranice únosnosti. No uznejte, může tohle jeden člověk vydržet? Nemůže. Je třeba si čas od času aspoň trochu dáchnout.
Po rozhovoru s pastorem a zvážení všech důsledků, přišel Tom s prosbou, aby si mohl dát odpočinek do konce roku…pak se uvidí. A protože je lepší „odpočatý bubeník“ než „vyčerpaný bubeník“, souhlasili jsme. A taky z toho důvodu byly dvě poslední akce odvolány.
Co teď? Dáme si pauzu? Nebo si někde schrastíme náhradního bubeníka, aby se mohlo aspoň tak nějak zkoušet a zůstat v provozní teplotě?
Varianta „B“ zvítězila.
„A co Dejv?“
„Nebo Popi?“
Padaly nápady na záskok. Dejv by byl dobrej, má říznou ruku a dost často radí Tomášovi, co by se kde hodilo. Jenže co zvuk? Kdo by hlídal zvuk?

Dejv jako zvukař je důležitější. Jasně, Dejv má svůj občasný part, kdy vběhne na pódium a dohrává bicí s Tomášem. Ale hrát celou zkoušku? Měli bysme sice náhradního bubeníka, ale asi bysme brzo museli hledat náhradního zvukaře.
OK. Vyzkoušíme si Popiho. Má zkušenosti z českobudějovický chvály, naše songy trochu zná… A ono to zní dobře. Jasně, zdaleka mu nemůžeme říkat „čikágská mlátička“ :))) ale jako záskok nám rozhodně ohromně pomůže.

Takže žádná pauza, jen zatím nevystupujeme a čekáme až se Tomáš zmátoří, aby se mohl vrátit a naskočit do zahřátý mašiny. Jsme si úplně jistí, že kdyby se přestalo zkoušet, bude se nám to všechno rozjíždět daleko hůř.
Takže Kaaj dál zpívá…

Qéčko dál piluje sóla…

Dejv dál zvučí a zdatně sekunduje náhradnímu bubeníkovi

Martin dál basuje a dokresluje naše zpěvy…

a já dál pěju a vymýšlím druhý hlasy (i když teď zrovna fotím) :)))

Doufáme, že se s vámi zase brzo uvidíme na nějaký akci.


Klikněte pro podrobnosti.

