Suché kosti – Kájov
Koncert – Suché kosti (Kájov, 11.9. 2010)
Vzhledem k tomu, že jsme na předminulých a minulých Kostech nehráli a vlastně také vzhledem k tomu, že jsme během roku 2010 ani nepořádali “tradiční” T-Raining kemp s následným koncertem, ani nenastala žádná změna bubeníků a jiné potíže, jsme s potěšením přijali pozvání, abychom svým způsobem obohatili sportovní akci Suché Kosti hejbejte se v Kájově.
;
Z aparátu jsme toho nebrali moc, protože velké auto bylo služebně v Brně, takže se vše muselo vecpat do Egúho pickupu. Tedy nejdřív jsme si mysleli, že se to odveze v rodinných autech lidí z kapely, jenže aut je málo a lidí a věcí přeci jen hodně, takže to nešlo. Každopádně, v sobotu před polednem jsme v CBu naložili bicí, pár mikrofonů se stojany, nějaké kytary a komba a taky malou aparaturku Yamaha, na kterou se to všechno mělo odehrát. Moc velkou důvěru, vzhledem k nulové zkušenosti s podobným druhem aparatur a taky vzhledem k nutné absenci odposlechových beden, jsem tomu nepřikládal. I když bych vlastně správně Yamaha produktům věřit měl ;-) Pickup byl tedy naložen a odpotácel se směr Kájov, účinkující ho měli následovat až někdy později odpoledne.
V době, kdy jsme se Zdes dorazili na hřiště do Kájova (Pavlo děkujem :-)), bylo už skoro všechno postaveno a zapojeno. Jen jsme chvíli hledali, jak se spojujou bedny s vestavěným mixem a mohlo se vše zapnout. Hrálo to! Na to, jak je to malé, tak i docela slušně srozumitelně. Své muzikantské posty jsme si postavili před hlavní a jediné bedny, které nám sloužily zároveň jako odposlechy. Komba jsme zas nacpali až dozadu za bubeníka (aby z toho taky něco měl), a Egú běhal kolem a srovnával hlasitosti komb a hlavních beden, tak abychom byli slyšet, bylo nám rozumět a všechno aby hrálo vyrovnaně a vyváženě, jak se sluší a pa(t)ří.
No a než to celé vypuklo, došlo i na grilování. Teda, teď si uvědomuju, že píšu tak, jako by naše vystoupení bylo to nejdůležitější, co se v Kájově ten den událo, ale tak to nejspíš nebylo. Byli jsme součástí něčeho většího a to je skvělé. A vzhledem k tomu, že pro mě (a snad nejen pro mně) bylo to vystoupení vrcholem dne, píšu o tom právě takhle osobně. Takže jak jsem už psal, ještě před tím, než se začalo hrát, došlo na grilování a drobné vtípky potlachy s přítomnými. Pak už jsme se vážně chopili hudebních nástrojů a s obligátním zdržením cca 15 min., jsme se do toho pustili.
Jaké to bylo z vnějšku, se musíte zeptat těch co tam byli. Mně se hrálo a zpívalo moc dobře. Byla to prostě pohoda. Všechno fungovalo a každý z kapely odváděl to nejlepší, čeho byl v danou chvíli schopen. Rozhodl jsem se, že mezi písničkami nebudu moc mluvit, aby z toho nebylo kázání, ale aby co nejvíc mluvila hudba a text. Přišli se na nás podívat i někteří místní a setrvali až do konce, poslouchali, naslouchali a někteří vypadali, že se jich dotýká i to co se snažíme říct, což je myslím pozitivní.
Zhruba v půlce jsme hraní přerušili a nastalo vyhlašování výsledků soutěží, které ve sportovním areálu celý den probíhaly. To se vyřídilo celkem rychle (vítězům i ne úplně vítězům gratulujeme), takže jsme hned mohli spustit pokračování. Celým setem jsme se úspěšně prokousali během necelé hodinky a půl a na konci jsme (po potlesku) přidávali zatím nejnovější a nejdrsnější pecku co máme – Apokalypsu. Ta se líbila, takže došlo i na píseň Noc, která končí mým “velkolepým” kytarovým solem :-)
No a pak byl konec. Ještě jsme chvíli poseděli a dojídali ugrilované masověci. Pak sbalili aparátek, který tedy svým zvukem a výkonem velmi pozitivně překvapil. A začali se sbírat na cestu domů. Na poslední chvíli ještě někoho napadlo, že si navlíknem “lapačky” a budeme si házet s basebalovým míčkem. Byla to zábava, takže se nám ani nechtělo domů.
Děkujeme moc pořadatelům za pozvání a taky všem kdo přišli a strávili s námi krásný podvečer. A Pane, prosíme za další příležitosti ke hraní.
Haleluja a taky Amen
kaaj


Klikněte pro podrobnosti.

